Gandza

Zdravím!Rozhod jsem se přiblížit začátečníkům ale i mírně pokročilím jako docílit/ pokusit se, o co nejlepší podmínky pro vypěstování kytek v přírodě. Bude to návod od výběru místa až po skladování a využití všech části rostliny. I já jsem začínal jako pěstitel začátečník, ale nějakých pár let jsem se učil z vlastních chyb a každým rokem přibili nějaké nový poznatky ohledne pěstování, výběru místa, hnojení a všeho co s pěstováním téhle úžasné rostliny souvisí.
První pokroky přišli v roce 2002 když jsme dosáhli toho že co jsme co jsme zaseli to vše jsme sklidili i když s výslední kvalitou spokojenost nebyla, byl to veliký krok ku předu. Důvod byl že jsme mněli místo kterému jsme mohli věřit a tak zlepšovat naše venkovní počiny.
Největší pokroky jsem zaznamenal v roku 2004 s kamarádmi , když jsme docílili toho že jsme kytkám( už koupených ve Vídni ) zabezpečili vše co potřebují pro svůj vývoj, a dali jsme jim maximum co jsme mohly rostlinám dát v přírodě a výsledek se dostavil ze vším všudy. Avšak zatím nejlepší grow se poved v roce 2005 z genetikou od Dutch Passion s odrůdami Khola, Durban poison, Passion n.1 . Přesto i můj první grow v Čechách patří mezí vydařené a bil jsem, spokojen kuli neznámému prostředí v kterém jsem si udělal místo pro moje kytky, ale osvědčila se mi alespoň zkušenost z pěstovaní v křoviskách.
Proto je pro venkovní pěstitele nejdůležitější místo na pěstování ( zejména jeho výběr ), výběr genetiky ( semínek, odřezků z matky ), půda, hnojení a hlavně příznivé počasí přes fázi růstu, v období květu a zejména v období před a v den sklízení našich kytek. Ale i po sklízení kytek z políčka ještě práce nekončí, ba naopak přichází velice náročná stereotypní práce ze střihaní listů od šišek a pak též důležitý proces sušení a skladovaní.
1.Výběr místa ( Fleku )
2.Přípravy místa
3.Výběr genetiky (semínka, klony )
4.Klíčení, výsev, přesazení
5.Doba růstu ( zalívání, hnojení, zastřihávaní, ohýbaní,rozpoznání samců )
6.Doba květu ( hnojení, podzimní nástrahy )
7.Žatva a sušení
8.Skladování


1. Výběr místa ( Fleku )

Nejdůležitější je pro venkovní pěstitele výběr místa a to z důvodu bezpečí pro vaše kytky ale i z důvodu dosažení co nejlepších podmínek pro kvalitní a zdravý vývoj, co jsi myslím že každý pěstitel chce dát svým kytkám.
Místo třeba vybírat tak aby tam bylo co nejvíc slunečního svitu, a aby bylo dobře ukryto před zvědavými očima.
Je několik míst na které zvyknou growery sázet, a to jsou :


A, Kukuřičné polia
B, Pěstování na stromech
C, Lesní mýtinky, školky
D, Kopřivy
E, Křoviská

Skusím teda zhrnút výhody a nevýhody víše uvedených míst na pěstovaní. Při všech těchto místech, třeba dávat důraz na to aby tam bylo co nejvíc slunečního svitu. Vše ostatní můžeme jako growery zabezpečit, avšak jen v míre našich sil a možností……ne vše můžeme ovlivnit, ale něco se eliminovat určitě dá. Když začnete hledat místo pro svoje kytky tak ideální je najít místo na jižním, nebo jihozápadním svahu, případně na rovině. Nejvhodnější jsou však jižní svahy kde dobře drží teplo, a dopadá tam nejvíc slunečního svitu, který bude důležitý zejména na podzim.

A, Kukuřičné polia
Výhody : Jsou téměř všude, jsou obrovská a je tam malá pravděpodobnost že to někdo najde při dodržení základních bezpečnostních opatření. ( Aby vás nikdo neviděl, nenechávat cestu..ničením kukuřice po cestě na místo ). Dostatek slunečního svitu. Není nutný nosit zem (i kdyby by tých 20-30 l zeminy pomohlo kytkám ze začátku určitě ). Rostliny mohou dosáhnut obrovských rozměrů jak budu mít prostor. Dobrá volba na pěstovaní.
Nevýhody : Zvěr zvykne běhat po kukuřici, teda je tady možnost poničení úrody. Zemědělci zvyknou postřikovat polia proti plevelu, burine. Mohou kukuřici sklidit dřív než vaši kytky dozrají, pokud zasejete, zasadíte do kukuřice na silaž. Sadí se od sebe blíž a kosí se dřív. Třeba často a hodně zalívat.

B, Pěstování na stromech
Výhody : Minimální možnost odhalení, dostatek slunečního svitu pokud jsou nádoby dobře umístnění.Nevzniká cesta k místu, v případe přístupu z lesa.Kytky nezničí zvěř.
Nevýhody : Zlá dostupnost na vrchol stromů, nebezpečí zlomení větve pod nohama..uklouznutí. Obtížně se tam manipuluje z rostlinami, vodou. Třeba často a hodně zalívat. Rostliny nedosáhnou velikých rozměrů, nižší výnos. U listnatých stromů třeba dávat na podzim pozor na opadaní listů, všechno třeba na zimu ze stromu uklidit, z důvodu možného odhalení.

C, Lesní mýtinky, školky

C 1, Lesní mýtinky (Pro mně 2. na pěstování ) ven ):
Výhody : Obvykle jsou tvořené růžemi, ostnatým křovím, malinami. Dobře se tam drží vlhkost půdy, vhodné pro růst..netřeba skoro často zalívat. Menší pravděpodobnost odhalení. Dá se na místo dostat bez cestiček, jak je přístup z lesa. ( Podle mně nejlepší přístup ke kytkám na jákekoliv místo ak je to možné..není až tak nutní. ) Dají se najít fakt ve velmi hustých lesech kde se fakt nikdo nebude drát dovnitř.
Nevýhody : Zvěř může zničit, nebo poškodit úrodu, Vysoká vzdušná vlhkost v období podzimu…zvykne bývat i vysoký procento výskytu plísně ( ale to hlavně záleží na počasí během podzimu, třeba místo dělat především na jižním svahu a zabezpečit co nejvíc slnečního svitu. ). V mnohých případech třeba nosit zeminu. Míń slunečního svitu, dá se to kus z vrchu pročistit. Rostliny se tam zvyknu více tahat do výšky.

C 2, Lesní školky :
Výhody : Osobně nevím o žádních výhodách pěstování v lesních školkách
Nevýhody : Zvěř může zničit, nebo poškodit úrodu, třeba nosit zeminu. Lesníci se o školy starají, veliká pravděpodobnost odhalení lesníkem, houbařem.

D, Kopřivy
Výhody :
Výborně to maskuje místo, netřeba nosit zeminu – ve většině případů. Dobře se tam drží vlhkost zemně ..vhodní při růstové fázi. Středně až dostatek slunečního svitu, kuli místem na kterých se vyskytují. Rostliny se tam zvyknu více tahat do výšky. Dá se z vysekané kopřivy udělat na místě výborné hnojivo pro kytky. Dobré místo na pěstování..ovšem s velikou opatrností.
Nevýhody :
Ostávají cestičky k místu. Větší výskyt slimáku v jarním období ( jsou to veliký labužníci ). Kopřivy mohou skonat dřív než rostlinky – málokdy se stáva, následná možnost odhalení.

E, Křoviská Pro mne to najsamlepší na pěstováni venku )
Výhody : Jsou tvořena převážně hustým křovím , růže, osrtnatý dřeviny, šípky, nikdo se o to nestará. Najčastější výskyt medzi poliama na lúkach na jižních svahech ( Sem přítel jižních svahů )
Výborně se tam drží zemní vlhkost, přičom vzdušní je optimálni téměř celou sezónu. Vyskytují se dost často na jižních svazích, v nížinách ale i v horských oblastech.Velmi dobře maskují místo, jsou velmi těžko dostupní..nikdo nemá důvod tam chodit. Výborně se dají vyrobit zábrany proti zvěři z větví a bordelu co se vyseče. Místo je tam velmi dobře vzdušné, přitom dobře chráněno proti příliš silnému větru. Dostatečně slunečního svitu, po malých úpravách sluneční svit od východu slunce až po západ…výhoda na podzim..důležitá každá hodinka navíc.
Nevýhody : Těžko se hledají tí idální a spravní, mněli by být dostatečně veliké. ( Výnimky , potvrzují pravidlá ) Třeba nosit vlastní zeminu. ( Ja stějně nosím všude vlastní zem ) Nároční příprava místa. Pořád pořádně doškrábanej, ale nestojí to za to? Vstup se většinou dělá tak aby se tam dalo jenom vplazit..dále je možné cestu zvětšit.Velmi těžko se dáva dnu zemina, klony, voda a ven se těžko dáva úroda.

Pozn. Všechny popsaná místa a jich výhody a nevýhody je jenom můj názor a skušenosti.


2.Přípravy místa

Další důležitá sůčast je příprava místa, tak aby mněli kytky dostatek světla, místa, vhodnú půdu a aby bili dostatečně skryté před zvědavíma očima lidí. Místo máme vybráno tak se můžem pustit do kultivaci místečka pro naše rostlinky. Na paměti třeba mít při sekaní, čistění místa na to aby kytky mněli dostatek světla (slunečního svitu), aby mněla každá kytka dostatek místa a neprvní řade aby kytky bili dostatečně chráněný proti zvěry, lidem, silnému větru, bouře. Nejvíc se to dá dosáhnut v křoviskách, lesních mýtinách a v kopřivách. Sadit můžeme do více jam, nebo do kbelíků, nebo do jediný veliký jámy.
Kbelíky – jsou přenosní, rychle vysychají i po zakopaní do země ( i tomu se dá předcházet ) , po čase nebudu mít kořeny dostatek místa. Jsou vhodné na místa kde kytky nemohou dosahovat velikých rozměru. Podle mne třeba používat kbelíky alespoň o objemu 20-30 l. Dají se různě rozmístnit.


Veliká jáma – méně práce než kopat více jam, rostliny nebudu mít tolik prostoru, velice těžko by se vyprošťovali v případe potřeby přemístění. Dobře se drží vlhkost. Těžší manipulace s rostlinami. Vhodná pri pěstování více rostlin na jednom mistě.

Více jam – ( 1 jáma/1kytka ) - nejvíc práce, dají se rozmístnit aby mněli rostliny dostatek místa, světla. Takto v případe núze se kytky dají docela lehko vyndat z jam.
Místo je připraveno, vysekáno, kytky budu mít dostatek místa ( 1 kytka min. 40 cm kolem sobě. ) Při většině míst třeba donést vlastní zeminu. ( Já volím kombinaci zemina/písek/perlit/ jak mám možnost přidám starší hnůj, v poměru 60/20/20, 50/20/20/10 ) Vykopeme jamy ( 1 jáma /1 kytka )o hranách cca 40cm a do hloubky 40-50 cm což je asi 40-60 litrů zeminy. Jamy vysypeme připravenou směsí zeminy, perlitu, písku a místo máme připraveno na vysazení bud semínek nebo už připravených sazeniček.
Toto se dá aplikovat ve všech místech kromě stromů, ale vhodný pro křoviska, lesní mýtinky, kopřivy.


3.Výběr genetiky (semínka, klony )

Místo by bylo připraveno tak by jsme se mněli vrhnout na výběr odrůd, taktéž velmi důležitou součástí kvalitního výsledku a proto si třeba i tu dát záležet na tom pravím pro vaše podmínky, možnosti, schopnosti a genetický výbavě jednotlivých odrůd. Pro začátek nejsou špatní volbou ani semínka od kámošů. Dále je tu možnost koupení originálních semínek z Nizozemí, Švýcarska, Španělska. A další možnost je sehnání klonů ( zakořeněných odřezků z 100% samice……nejvýhodnější ( já preferuji stále pěstování od semínek )
Tak se vrátim k možnosti objednaní semínek přímo od jich výrobců.
Na internetu se dají najít různe growshopy, které mají v nabídce i semínka. Nejbližší taký growshopy jsou ve Vídni kde se dá zajít i osobně, a cesta nestojí tolik peněz.

Stránky obchodů ze semínkami ve Vídni : www.bushplanet.at
www.bushdoctor.at
www.hanfsamen.at

Stránky některých Seedbank :
www.dutch-passion.nl
www.nirvana.nl
www.sensiseeds.com
www.greenhouseseeds.nl
www.flyingdutchmen.com
www.paradise-seeds.com
www.mandalaseeds.com
www.homegrown-fantaseeds.com
www.kcbrains.com/

Tak jsme se dostali k výběru semínek, třeba brát v úvahu že jsme v mírném pásmu a z vnútrozemskou mikroklímou a to znamená že počasí není tak vyrovnaní ( menší rozdílí mezi letním a zimným počasím ), jak třeba v Nizozemsku..Německu. V našich podmínkách perioda když kytky zvyknou nakvítat tj. 12/12, je kolem 20-21.9 . Třeba proto vybírat semínka které jsou určeny pro outdoor, greenhouse. Avšak je důležitá doba květu jednotlivých odrůd. Většinou jsou to odrůdy s dobou květu od 40-60 dnů. Avšak kytky zvyknu nakvítat v našich podmínkách i dříve, kolem konci srpna až začátkem záři. Proto výběr genetiky je na každém z vás, nakolik každému vyhovuje něco jiného, tak jsem napíšu alespoň odrůdy různých seedbank, které bili, jsou pěstované v našich podmínkách ( Česko,Slovensko ). Jsou 2 druhy semínek a to regular seeds a feminized seeds

Regular - semínka s výskytem samičích i samčích rostlin, klíčivost by mněla být alespoň 70 %. Poměr samčích rostlin by mněl být kolem 50%. Minimální množství hermafroditních rostlin.

Feminized - špeciálně upravovaný semínka které by mněli obsahovat až 90-99% samičích rostlin, a klíčivost by mněla být kolem 80-90 %. Zvykou se však u nich vyskytovat hermafroditní ( obojpohlavní ) rostliny, zejména jsou o něco náchylnější na stresovaní ( v období růstu zejména na ph půdy ) než semínka regulární.

Některé odrůdy jednotlivých seedbank :
Dutch passion : Durban poison, Khola, Holands hope, Shaman,Blueberry, Passion N.1
Nirvana : Afgaan, Big bud, Blue Mystic, California orange bud, Durban Poison, vsechny Early
Sensi seeds : Jamaican pearl, Jack Flash, Shiva shanti, Ruderalis skunk
Mandala seeds : Mandala 1, Hashberry, Kalicharka, Speedqueen, White Satin
Paradise seeds : Belladonna, Nebula, Sativa spirit

Tohle jsou jen některé odrůdy, avšak určitě ne všechny, které jde dopěstovat v našich podmínkách. A některým rokem se stane ( podle počasí na podzim ), že dozráli i odrůdy určené přímo na indoor pěstování, či odrůdy s dobou květu delší než 60 dní. ( Vlpýva na to několik faktorů, ale hlavně pro nás příznivé podzimní počasí )


4.Klíčení, výsev, přesazení

4.1. Klíčení

Semínka už dorazili a tak jak je alespoň půlka dubna, můžeme dát semínka naklíčit, ( dřív se opravdu neoplatí, s vlastní skušeností ) stačí ale i klidně začátkem května. Kúpenská semínka ze seedbanky by mněli byt v originál obalu, všechy by mněli být stejné ( mále odlišnosti se mohou vyskytnut ), Balík by mněl být neotevřený. Po objednaní zvyknout při správním postupu dorazit do 15 dnů. Semínka vždy skladovat v suchu a chladu !!!

Semínka můžeme dát teda naklíčit. Klíčit dáme semínka mezi dva kousky navlhčených papírových obrusků, servítek, odličovacích tampónů, toaletního papírů. Obroůsek
dostatečně navlhčíme, nejlíp odstátou vodou min.však 24 hod. Mističku ze semínkami dáme na tmavé místo s teplotou 19-25 st. ( pokojová teplota )semínka by mněli vyklíčit do 48 hod.( některým odrůdám to může trvat díl ), tý nejlepší to stihnou i během jednýho dne tj. do 24 hod. dobře naklíčený semínka mají klíček dlouhý cca 0,5 -1 cm.

Pozn. Někdy se staně, že semínko ani nepraskne, klíček nemá dostatečnou sílu na dostání se přes obal semínka. V tom případe můžeme semínku pomoci, tak že ho bud zubama, v prstech, nebo pinzetou jemně semínko stiskneme na obvodu rýhy. Třeba to fakt dělat opatrně jinač semínku nepomůžeme, ale ho rozdrtíme..co však nechceme. Prasklé semínko dáme opět mezi dva kousky navlhčených servítek. Takto prasklé semínko by mnělo naklíčit beze problému, i když zaručit to nikdo nemůže, ale pomáha to ( z vlastní skušeností )
Když jsou semínka naklíčený pak mohu putovat do připravených kelímků, květníku.

4.2. Výsev

Na zasetí semínek do země si připravíme zeminu, nejlepší je na začátek použít zeminu na výsev, můžeme ji předem nejdřív dát do mikrovlnní trouby, tam se zbaví nežádaných organismů.( Podle mě není potřeba, nemněl jsem problémy s neupravenou zeminou )
Takhle nachystanou zeminu dáme do menších květníků/ kelímků, na kterých jsou od spodu díry na odvod přebyteční vody . ( Pro mě jsou nelepší klasicky průsvitný půllitrový kelímky ) Zeminu na výsev dáme do kelímků, květníku asi tak 1 cm pod okraj kelímku, květníku. Zeminu jemně polijeme , tak aby byla dostatečně vlhká ( Samozřejmně odstátou vodou min 24 hod.o pokojové teplotě s PH od 5,5 –6,5 ), ne však promočená. Do středu uděláme jamku do hloubky max.1 cm tam vložíme naklíčený semínko klíčkem dolů a semínko opatrně přihrneme zeminou. Takhle připravené kelímky, květníčky dáma za okno na které svíti nejvíc sluníčka,nebo na balkón. ( Záleží na počasí, při veliký zimě..určitě ven nedávat ) ( Nejlepší jsou místa směrované na jich, popř. jihozápad, západ. ) Do několika dnů ( 2-5 ) by mněli semínka ze zemi objevit první dva klíční lístky.
Další možnost je dát nenaklíčené semínka rovnou do zeminy na výsev, a nechat semínka vyklíčit přímo v zemině. Pak polívame odstátou vodou o pokojové teplotě, vždy když zemina proschne tak každé 3-4 dni.
V případe že nemáme možnost si udělat sazenice doma, můžeme semínka dát rovnou do země na přichystaný místo, ale alespoň do zeminy na výsev. Není to zase až tak důležité, ale nic s tím nezkazíte. Když rostlinky vylezou ze země, tak se ještě dávají na vrchu i spodu ořezaný 2l PET lahve ( jsou taky i 5l..můžu být déle ) kolem kytek, aby je alespoň částečně ochránili před nějakýma nezvanými hosty.

4.3. Přesazení

V období od zrodu prvních lístků až po dobu kdy budeme přesázet rostlinky do přírody. ( tak po 2-4 týdnech, podle možností…vzrůstu kytek, počasí atd. )
Tohle období jsou kytky nejvíc zranitělný, proto je dobré,( jak je možnost ) si rostlinky předpěstovat doma. Jsou na očích, a můžete v případe potřeby okamžitě zasáhnut a rostlinkám pomoci jak je to možný.
Rostlinky v tomhle období zalíváme když zem v kelímkách proschne tak každý zhruba 2-4 den ( vždy je to jiní ) S hnojením můžeme začít tak od 14 dne růstu kytek,( Velice opatrně, aby se nepodařilo spálit jím kořínky ) Jak teda budete chtít hnojit rostlinky už v tomhle období tam je nejlepší využít hnojiva speciálně vyrobený pro pěstováni konope. Dají se určitě použít i čistě biologické hnojívá z přírody. ( ovšem nevím či je to vhodný nosit domů do bytu ). Dále je tu možnost použití i kupenských hnojiv pro jiné rostliny, avšak použitelných i pro naše rostlinky. Hnojivám, jejím druhům, možnost využití se budu věnovat v dalším bodě.
Rostlinky se nám začali nějak tahat do výšky kůli nedostatku světla, proto je můžeme dát do kelímku, květníku o něco níž a přispat část stonky zeminou. Nejlíp se to dělá když je zem téměř suchá, a to tak že kelímek jemně otočíme, přitom si rukou přidržíme bal zeminy s kytkou…opatrně!!! Kytku máme s kelímku ven, můžeme si ji položit opatrně na noviny..do kelímku, květníku dáme na spodek novou zeminu tak do ¼ - ½ kelímku, ( podle toho jak je kytka veliká a jaký má veliký kořeny ). Pak vezmeme rostlinky dáme ji do středu a přisypeme zeminou, poté kytku zlijeme už 24 hod. odstátou vodou o pokojové teplotě s ph 5,5 – 6,5.
Takhle můžete udělat na všech vytáhlých kytkách, ale třeba bít velice opatrní, nakolik může velice rychle a snadno dojít k zlomení, poškození kytky.
Kytky mohu už během 14-20 dnů od doby kdy vyšli klíčné lístky vyrůst do 3 podlaží a to je doba kdy se může kytka první raz zaštípnut. ( může si i po 2 podlaží, nerátají se klíčné oblé lístky jako podlaží, ale až klasický konopní lístek ) Jsou dvě metody zaštipování a to:
Klasický zaštípnutí nebo zaštípnutí metodou FIM.
Klasická metoda – zaštípněte celý vrchní, nově se tvořící podlaží dvou lístku.
Metoda FIM – zaštípněte ¾ vrchní nově se tvořící podlaží dvou lístků.

Pro ty co jsi nemohu rostlinky předpěstovat doma mohu podobně postupovat i při kytkách které přímo vysadili na políčko. ( ovšem podle možností )
Dostali jsme se když už rostlinky jsou dostatečně veliké a jejich kořeny vyplnili prostor kelímku. Rostlinky jsou teda připravený na přesun na jich konečné místo v přírodě.
Na přesun kytek do přírody můžeme zvolit různé postupy. S ohledem na to kde máme políčko, jak se je hodláme na místo donést. Já osobně používám na přenos rostlin 2l PET lahve které na vrchu odřežu tak aby tam vešel kelímek s rostlinkou dnu. Takhle si připravíme všechny rostlinky na přenos. Dále je možnost použít krabici střední velikosti ( krabici vybereme podle velikosti, počtu rostlinek. Do vnitra si můžeme udělat mřížku s jiné krabice tak aby tam pasovali kelímky, nebo květníky. Když už máme vše připravené na přenos kytek do přírody, vyhlédneme si ideální den, nejlíp v podvečerních hodinách.
Tak dorazili jsme na místo s přichystanýma kytkami, nesmíme zapomenut sebrat dostatek vody na pořádné zalití kytek pro přesazení ( zase min. 24 hod.odstátou vodou, z PH 5,5-6,5 ). Dorazili jsme na místo na kterém už je vše přichystáno tak jak má, můžeme začít přesázet, a to tak že si do připravených jam uděláme díry , tak aby tam pak celý kořenový bal ze zeminou či už z květníku nebo kelímku šel dát do díry připravené na místě. Květník, či kelímek otočíme vzhůru nohama , ale při tom si přidržíme kořenový bal s kytkou. ( prostě převrátíme jako formičku ). Do připravené díri, na místě můžeme napřed vlít kousek vody,a pak tam dáme rostlinky s celým kořenovým balem. Pak už jen kytku kousek přihrneme zeminou, pořádně zalijeme vodou a kytky jsou zasazení a připravený na růst v přírodě.



5.Doba růstu ( Zalívání, hnojení, zastřihávaní, ohýbaní, rozpoznání samců )

Velice důležité období a to z vícerých důvodů. Rostlinky musí do začátku květu nabrat co nejvíc na síle, vitalitě, dále právě v tomto období záleží i na tom jak by mohla vypadat vaše úroda ( na tenkých, slabých stonkách, nikdy nebudu pořádné šišky ( veliké a tvrdé, někdy i tak jako u indoor kytek ) . Bude třeba vychytat samce, abychom mněli úrodu a ne všude samé semínka. Avšak některý pěstitelé si dělají vlastní křížence, s hlídaným opelením např. jedny větvičky, nebo jen jedny šišky. Já osobně jsem to ještě nedělal, ale udělal by jsem to tak že bych si odřezal nějakou větev, dál bych ji doma do nějaký nádoby ( sklenička, pohár s vodou to je jedno a nechal bych ho vykvést, samozřejmě bych dal po nádobu nějaký papír abych si pyl zlehka sebral a odložil. ( Při nejbližší prohlídce bych aplikoval štětcem na spodní větev, kterů bych si označil )
(Všechny ostatní samici by šli nekompromisně pod kosu ) Vybrat samce si třeba toho nejvitálnějšího, který nejlíp růst, a jak je možnost tak i podle odrůdy,
Zvyknou se přibližně ukazovat od půlky června až po neskorý srpen. Může se stát že budete mít na svém políčku i hermafroditní rostlinu, které bude třeba sledovat a otrhávat jak ji nebudete chtít s políčka sklidit. Vlastně je to období kdy kytku připravujete na období květu. Nejdůležitější je dobře vychytat začátek růstu, kdy kytky přesadíme do jam/y, nebo do kbelíku..tu především. Zejména aby kytky mněli dostatek vláhy, živin. Pak jsou tu další nástrahy growerov a to slimáci, na některých místech se vyskytují v hojných počtech a může se pak lehko stát že vám ještě malý kytky slimáci obžerou tak že kytka zahyne. Minimálně, minimální výskyt slimáku je v křoviskách kde jsem jich už 5 let neviděl, a ani jsem nikdy neměl kytky okousané od nich,…naštěstí. Proto bude třeba udělat nějaké opatření proti slimákům, já však nemám žádné zkušenosti ( naštěstí ).

5.1 Zalívaní, hnojení

Velice důležitý dva faktory které ovlivňují celkový výsledek v dost velký míre ( podle mě ). Zalívání je v době růstu ( i v době květu ) s přidaným hnojivem pro rast ( nebo květ ), ale samozřejmě zaleží i na místu, kde kytky jsou, dále od počasí. ( Nejvíc polívání je na jižních svazích,v kbelíků, v kukuřičným poli, křoviskách, na stromech, méně v kopřivách a lesních mýtinkách. )
Zalívání a i hnojení jsou důležité po celú dobu růstu, hnojení asi od 10 dne života kytky, není však nutné a je dobré používat při hnojení mladých kytek hnojiva určené pro naše kytky, které se dají koupit v Growshopech, nebo si objednat přes internet. ( Podle mě je nejlepší používat právě tyhle hnojiva kůli tomu že obsahují vše potřebný pro zdraví vývoj kytky ) ( Tak jak jsou hnojivá pro růže, jahody, citrusy tak to jsou hnojivá dělaní pro naše kytky ).
Některé hnojivá a jich stránky :
Plagron : www.plagron.nl
Hesi : www.hesi.nl
Bioo Bizz : www.biobizz.nl
Bio Nova : www.bionova.nl
Metrop : www.metrop.nl
Advanced hydroponic of holand : www.advancedhydro.com
General Hydroponic : www.eurohydro.com

Myslím si že výběr je bohatý, ale i pestrý a každý si může vybrat co mu vyhovuje, dát na rady kámošů..atd. Dále je možnost si hnojivá pořídit přímo z přírody, nebo použít hnojivá levnější ze zahradnictví ( Nejznámější je hnojivo pro jahody, růst i květ )
Hnojiva z přírody jsou pro mě lepší volba jak ta ze zahradnictví, jsou zdarma a jsou i velice účinná. Na růst se může použít kravský hnůj, výluh z kopřiv, slepičí hnůj. ( já jsem využíval přírodní hnojivá ještě při prvním growu už z kupenských semínek ). Můj další grow už obohatili první hnojivá od Hesi, Bio Nova. Dále jsem vyskošel i Plagron a Biobizz. Všechny tyhle hnojivá mají něco do sebe, avšak určit které je lepší se nedá, protože , vždy měli kytky jiné podmínky a na výsledek na vliv ještě dalších x faktorů. Porovnávat se to dá maximálně při pěstění pod lampou, kde jsou taký jistí podmínky, pro všechny kytky, Pokud je možnost tak po přidaní hnojiva do vody, můžeme změřit Ph vody a poté upravit na ph 5,5 – 6,5. Ph se dá celkem dobře odměřit i akvaristickým ph metrem a v období růstu snížit ph přípravkem
od některého výrobcu hnojív. ( Není nutné ale kytkám to určitě pomůže, a při dodržení ph v rozmezí 5,5 – 6,5 by se mněli z části eliminovat vhodnější podmínky pro samce ( jeden s faktorů co souvisí s následním výskytem samců, nevím přesně v jaké míre ale určitě to vliv má, podle mích poznatků za poslední 3 léta ). Vodu na zalívání používame vždy odstátou min. 24 hod. ( jak je z domu z kohoutků ). Zalíváni s hnojením se zvykne aplikovat raz za 7-14 dní, na některých místech je potřebné mezi intervalem zalít i bez hnojiva aby kytky nevyschli. ( Dobře se mi osvědčila klasická zahradní netkaná folie, které propustí vodu dovnitř ale ven nepropustí, dále i odřezaný spodek kbelíku ve výšce cca 10-15 cm který dám na spodek díry, nebo ještě např. igelitové pytel, který dám též na spodek jámy, tak aby vytvořil zábranu na únik vody ). Já osobně jsem zalíval s hnojive, tenhle rok raz za 10-14 dní přitom jsem je mněl na místě kde svítilo cely den sluníčko, a pomohlo i sledování úhrnu srážek na radaru :
CR : http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html
SR : http://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=meteo_radar#tab

Když bili v té oblasti přibližně srážky o intenzitě přibližně 30 - 40 mm a více a trvaly půl hodiny to znamená že padlo 15 – 20 a více litrů vody na metr čtvereční, což je dostatečné množstvo vody aby kytky zalilo na pár dnů. ( přibližně 3-6 dnů, záleží jak se bude vyvíjet počasí ). Mě osobně to si myslím že dost pomohlo, nakolik mám místo 80 km od současného bydliště, a takto jsem věděl když tam bili dostatek srážek, že tak nemusím jít min. 4 dny.
Zalívání vždy přispůsobíme místu kde kytky rostou, počasí a možností dostupností na místo. Já jsem chodil kytky zalívat přibližně každých 10-16 dní podle možností a kytkám se dařilo dobře.


5.2 Zastřihávání, ohýbaní

Další možnost jak zvýšit výnos u svých miláčků je zastřihávaní a ohýbaní, ovšem třeba aby kytka měla dostatek místa. První zastřihnutí se dá provést už u kytek které mají dvě patra a roste třetí, který zastřihneme, buď to normálním zastřihnutím nebo technikou FIM., která je popsaná už víš. Po zastřihnutí by mněli začat rašit buď to dva, nebo čtyři až osem nových výhonků. Dva jsou u klasického zastřihnutí a čtyři až osem, podle toho jak dobře se zastřihnutí technikou FIM povedlo.
Jak jsme se rozhodli pro zastřihnutí klasickou metodou, tak je vhodné, ale ne nutné ještě minimálně jednou, nebo dva krát zastřihnout. Po prvním zastřihnutí počkáme až zas na nově třetí patro, které zase zastřihneme. Já jsem zvolil tuhle metodu a to zastřihnutí každého třetího patra s důvodu že pak ty nový výhonky rašili a vyrůstali nejlíp. Kytky zastřihujeme maximálně tak 3-5 krát, avšak nejlepší je asi tři razy. To vše je nejlíp stihnout do začátku léta. Kytka má pak čas pořádně nabrat na objemu a zmohutnit hlavní větve.
Při zastřihávaní technikou FIM, jak se povede dobře tak není za potřebí další zastřihávaní kytek. Může se ale stát že se nepovede, a vyrostou po prvním zastřihnutí jenom dva až čtyři větvičky takhle pak můžeme zase po dalším třetím patrem zastřihnout znova klasickou metodou každou větvičku.
Kytky máme zastřižení a tak může nastoupit další možnost na zvýšení výnosu a to ohýbaní kytek. Tahle metoda se dá praktikovat i na nezastřihnutích kytkách. Každému to vyhovuje jinak a hlavně je vše už jenom děláno podle místa, prostoru na jednu kytku.
Mně se nejvíc osvědčila metoda 2-3 krát zastřihnutí a následné postupní ohýbaní hlavních větví od sebe aby mněla každá dostatek světla. V neskoré době růstu to už bylo i přivazovaní větví o okolní porost jako stromky, keře. Mezitím postupně od spodu ostřihávám nejmenší větvičky, na kterých by i tak toho bylo minimum. Před začetím kvetu, nechavám jenom ty větve které jsou mohutní. Vždy ostřihávám od spodu přibližně do výšky cca 50-100 cm podle toho jak jsou kytky vysoké a mohutní.

5.3 Rozpoznávaní samců

Další důležitý krok k úspěchu je skoré rozpoznáni samců, ještě dřív než nadělají spoustu semínek. Většinou bývají samci na záčátku růstu o něco rychlejší než samice, no nebýva to pravidlem. Samčí pohlaví začínají ukazovat o něco dřív než samiči rostliny ale to taktéž nebýva pravidlem.Třeba si počket kým se neobjaví první znaky samčích rostlin, preflowers. Nejlepšie se dají ale rozpoznat už když začínají rúst samčí květy. Jsou to malí zelení guliky, narozdíl od samičích květů, které začnou rašit na všech výhoncích, bílé chloupky. Takže když se na kytke objaví na vrcholu malé zelené guličky, je jasní že rostlina je samčí a proto jí třeba čím dřív z místa vykosit.
K tyhle téme se to velice težko opisuje a proto budu lepší fotografické odlišnosti.



6.Doba květu ( Hnojení, podzimní nástrahy )

Tak létní prázdniny jsou pomalu u konce ( třetí dekáda měsíce srpna ) a u slunce je už perioda kolem 13, 5 hodiny světla, při kterem začínají některé samičí rostliny už nakvétat ( né všechny a není to vždy pravidlem ). Z vlastních zkušeností sem pozoroval že někdy začiínají kytky v srpnu nakvítat o něco dřív, když je ta poslední dekáda víc pod mrakem a upršená jako slunečná. ( Můj subjektivní názor ) V tomhle období by měli být všechny slabulinke a neperspektívní větvičky odstraněný aby zbytečně nebrali těm lepším živiny, taky je důležité při velikých kytkách dbát na dostatek slunce pro každý jeden květ rostliny. K ostříhavaní listů v květu je třeba přistupovat velice opatrně. Nejlíp tak aby zůstaly listy na svém místě a jenom oříznut část cípu, nebo půlku listu. Jak již chcete odstránit list v květu ( když už je květ docela dosti vyvinutý ), je třeba dbát na to aby byl list odstřihnutý ze stopkem. Nakolik jsem zjistili po pár letech když sme dělali tuhle chybu, že sme odštípli list bez stopku, nebo jen z jeho části a né celý tak ta stopka uschla a zacala hnít, od sopky se pak dál šířila plíseň. Ale ani tohle neni pravidlem ale určite to má dosti veliký vliv na začátek plísně. Já osobně dávam většinu listů dolů těsne před sklízní.
Na záčatku květu vyberu větvičky, které nemají dostatečný potenciál a následně je zkosím. Na nastartování květu je nutné už v průběhů srpna ( v jeho druhé polovině ) podávat kytkam víc hnojiva na květ, než na růst. Na fázy květu kytky potřebují víc fosforu ( P ) a draslíku ( K ) než dusíku ( N ). V pokročilém stádiu květu je třeba počítat i stím že bude třeba kytky podopírat kůli veliké váze květů. V tomto období už rostliny nepotřebují tolik zalévat jako v období růstu. Proto radeji ak je možnost zalívat míň a častěji, než málokdy a hodně ale to platí i pro období růstu.
V tomhle období se odrazí vaše celoroční práce, počínajíce výběrem místa s dostatkem slunečního svitu, skryto před zraky zvědavých, zavistívích lidí. Dále jak se na místě drži vzdušná vlhkost ( VELICE DULEŽITÉ ). Dále je nutné si dávat pozor na housenky a plíseň a vše přizpůsobit tomu, aby se dali co nedřív zjisťit a odstranit.
Pak je třeba doufat že bude co nejméně oblačných dnů a bude co nejvíc slunce aby sme mněli pekně OROSENOU ODMĚNU.
(sory,že to je po Česky ,ale je to skopírované)